Švédsko by jako první země na světě mohlo zrušit hotovost a obchodovat už jen elektronicky. Kartou či chytrými telefony se v této zemi dá platit prakticky všude, dokonce v kostelech při výběru příspěvků při bohoslužbách.

Papírové peníze a mince tak používají často už jen starší lidé, kteří trvají na jejich zachování.

"Nechápu, proč ještě vůbec tiskneme nové bankovky," řekl někdejší člen legendární kapely Abba Björn Ulvaeus. Je jedním z mnoha Švédů, kteří horují pro zcela bezhotovostní společnost.

Švédsko přitom bylo první evropskou zemí, která v roce 1661 zavedla bankovky.

Platební karty jako standard přijal tento technickým novinkám nakloněný národ za vlastní i při drobných nákupech. Nově platí také pomocí svých chytrých telefonů. Většina lidí totiž bezhotovostní transakce chápe jako usnadnění všedního života.

Elektronicky se platí i v místech, kde jsou v tuzemsku možné jen platby pomocí mincí mincí a bankovek a elektronicky jsou nepředstavitelné. Například jízdné v hromadné dopravě. Ve Švédsku ale v autobusech a tramvajích mnohdy jiná možnost plateb není. Kartou se platí v trafice i v pouličních stáncích.

Platební terminál v kostele

Také některé bankovní domy přešly zcela na elektronické převody peněz. A následují je další. V kostele v jihošvédském Karlshamnu nemusí věřící lovit po kapsách drobné, peněžní příspěvek jednoduše zaplatí kartou.

"Mnohokrát mi lidé říkali, že by rádi něco dali, neměli u sebe ale žádnou hotovost," vysvětlil pastor Johan Tyrberg důvod, proč má v kostele platební terminál.

Bankovky a mince se ve Švédsku starají jen o tři procenta ekonomiky. Pro srovnání, basilejská pobočka Banky pro mezinárodní platby (BIS) uvádí, že v zemích eurozóny, jíž Švédsko není členem, je průměr devět procent. V USA se hotovostní transakce podílejí na hospodářství sedmi procenty.

Příznivci elektronických plateb argumentují větší bezpečností, protože hotovost lze snadněji ukrást. Bezhotovostní obchody jsou prý také bičem na korupci, protože převody lze snadno vystopovat. Rakouský univerzitní ekonom Friedrich Schneider v tom vidí důvod, proč má Švédsko s úplatkářstvím menší trápení než země jako Itálie a Řecko, kde je hotovostní kultura stále ještě pevně zakořeněná.